Základní teorém realistického pojetí politiky je teze, že masy dosahují efektivně vyhlášených cílů, jen když jsou vedeny nějakou aktivní menšinou. Vertikální dimenze demokracie není ohrožením demokracie, ale nezbytnou podmínkou jejího úspěšného fungování; vláda menšiny nad většinou je antropologická konstanta politických dějin, které je třeba definici demokracie přizpůsobit. Zda se vládnoucí oligarchie vyvine v elitu, nebo v mafii závisí na kvalitě a stabilitě demokratických institucí.
I když klasifikujeme politické režimy podle počtu aktérů oprávněných podílet se na ustavení moci – monarchie vláda jednoho, oligarchie některých, demokracie všech -jsou všechny politické režimy z realistického hlediska oligarchické: monarchie má své specialisty moci, i demokracie má svou vládnoucí menšinu specializovanou na výkon moci. Z hlediska hodnot usilujeme o vládu všech, realistickým výsledkem je ale polyarchie, vláda zvolených zásluhových oligarchií.
Východiskem mého pojetí realismu v politice je teze, že politika ustavuje spolupráci mezi lidmi, tu ale nelze nastolit zadarmo: vyžaduje čas a komunikační kompetence. „Chceme vládu slušných lidí“, ale ani spolupráce mezi slušnými lidmi není zadarmo, i oni hájí – poctivě - různé zájmy podle svých představ a zkušeností, zprostředkovat mezi nimi vyžaduje investice do politické komunikace.
Jaká je cena domluvy o spolupráci, jaké jsou její podmínky - toto je realistická otázka v politice, na kterou se pokusím spolu s vámi nalézt možnou odpověď.
Sledujte nás na sociálních sítích
Buďte v obraze a sledujte
nás na Facebooku
Přednášky ke shlédnutí
na Slideslive